Testík hadříků v závěru paní Zimy

Tak jsme letošní zimu-nezimu zakončili v Tatrách. Zima furt nikde a najednou je, už nevítána, tady – místo očekávaného jara. Foukalo jak prase, sněžilo a sněžilo. Nemít chata na Popradském komín, tak jí snad ani medvědi nenašli. Lézt se moc nedalo, zkusili jsme Tupou, no, šlo to. Kebule je naštěstí šišato-kulatá, vítr ji obteče. Ale kdyby byla placatá, tak určitě odletí jako papírový drak. Údajně že až 160 kiláků vichřilo. Tekla také krev, kusy ledu, nesené větrem si nevybírají, nos je útesem v cestě. Taky 2 prstíky omrzly, jeden víc (což je solidní, jen majitel jich má cca 20, ovšem nesolidární k tomu druhému). Vyfoceno není, ten inkriminovaný jeho majitel nechce nechat fotit. Že by mu uschnul a upadl. Ten prst. Ale o to vlastně nejde, prstík Jihočechovi narostl nový, růžovější a multifunkční. S neošoupatelnou gumou lepičkou místo nehtu.

Vivatexová bunda Kan Tengri byla podrobena testu z hlediska odolnosti větru, jak ve vichrovém tunelu. Naprosto v pořádku. Že údajně bylo -11°C. Nevím, ale vychlazenou plzeň bych si tam nedal. Konkrétně já měl na sobě termo triko, Aksu roláčka a uvedenou membránovku navrchu. Kdybychom dali piknik, tak se přiobléknu, ale při plynulém pohybu bylo teploučko jak ve vorvaní tlamě (a sucho, to tam nenajdete. Asi.). A rukavice, nowindové 3-prstové Haramoshe. Teplo, v prsťácích by určitě malíček krutě mrznul. Takto přilnul k dalším prstíkům a chrochtal by si blahem. Kdyby měl čím, to jako hlasové ústrojí. Neměl.

15032014385 (2)OLYMPUS DIGITAL CAMERASONY DSC

Vébéčko