K péřovým spacákům aneb pomocná ruka, vám podaná pro snazší rozhodnutí

U spacáku řešíme věci kapku protichůdné – aby nic nevážil, byl skladný do batohu. A zároveň dobře hřál a skoro nic nestál.

Proč peří? No, na trhu je proti umělým izolačním materiálům v menšině. Peří volíme do sucha a mrazu vysokých hor. Natáhne totiž do sebe velmi snadno vlhkost. A ta udělá ze spacáku bezcenný kus hadru na podlahu. Proč tedy peří? Jednak jej máme rádi, jde o přírodní materiál (a ty bývají nejlepší), ale hlavně – nanomembrána nám pomáhá řešit problém s vlhkostí.

My používáme peří husí. Proč ne kachní? Husí nezapáchá, je lehčí a lépe drží vzduch, tedy hřeje.

To, jak nám bude ve spacáku teplo, určuje poměr peří prachového s brky. Když dáte jen brka, propíchají tkaninu a polezou ven. Prachové peří drží vzduch a díky tomu je vám teplo. Ale bez míchání je toto peří tak jemné, že nebude loftovat – nenafoukne se do potřebného objemu. A tady nastupuje plnivost. Měříme ji v cuin, kubických palcích. Vyjadřuje, jaký objem peří zaplní. Pro představu – pouze prachové peří má cca 950 cuin, směs 80/20 a 90/10 cca 650 – 700 cuin. Žádoucí je tedy poměr 90/10, spacák bude lehký a bude hodně hřát. Na druhou stranu se v něm párkrát vyspíte a můžete shánět nový. Prostě, něco za něco. Vyšponujete vlastnosti, zkrátíte životnost.

Takže, peří? Na spaní u auta být nemusí, v poměru váha vs. tepelná izolace však nemá peří konkurenci. Za péřák zaplatíte více, výroba je náročná. Odmění se vám dlouhou životností.

A jak teplý spacák zvolit? Norma EN 13537 toto řeší (ne zrovna dokonale). Můžeme vybírat spacák letní, 3-sezonní či zimní. Vybíráme dle údajů T max (maximální teplota), T comf (komfortní teplota), T lim (mezní teplota) a T ext (extrémní teplota). S tím, že extrémní teplota je hloupost, držte se prostředních hodnot. A maximální teplota vlastně taky.

Maximální teplota je ta, kdy se ještě neuvaříte za živa. Na to není třeba psaná hodnota, jen blbec by to dělal….Komfortní teplota je optimální, spíte jako miminko. Mezní teplota není pro mezky, ještě se vyspíte. A extrémní teplota? Možná přežijete, ale na tu noc nezapomenete….

A berte dále v úvahu, že pro muže platí rozdíl kolem 5°C, než pro ženy. Jakože jsou odolnější. Také nezapomeňte, že kvalitu vašeho spánku ovlivňují i další veličiny. Vlhkost vzduchu, síla větru, vlhkost spacáku vně i uvnitř, kvalita karimatky, osobní dispozice – hlad, žízeň, aklimatizace, nemoc. I spací poloha a oděv.

Velikost spacáku musí být pro vaši postavu. Ne putovní pro celou rodinu ani člena kmene Pygmejů. K tomu +10 až 15 cm navíc (délku zjistíme u plně nataženého spacáku na spodní straně, od švu na spodku ke švu na kapuci).

Příliš velký nezahřejeme tělesným teplem, v malém jsme nepříjemně slisováni. A lisujeme i peří, to nemůže loftovat. Spacák totiž nehřeje, vlastně pouze izoluje před zimou. Nahoře nás zahřeje vzduch, držený peřím v tkanině. A dobrá tkanina pak brání úniku tělesného tepla. Dole spacák tělem stlačujeme a likvidujeme tím izolační vlastnosti. Pokud neumíme levitovat, máme smůlu. Nebo aspoň zvolíme dobrou karimatku.

A zbytečně se neoblékejme – těsné vrstvy zhorší krevní oběh a zima bude spíše větší než menší. Při spaní v mrazu je dobré nedýchat přímo mrazivý vzduch. Límec oddělí tělo a hlavu (jen lehce, kompletně umí jen gilotina). Hlavu udrží v teple kapuce a dýcháme tak ven, ne do spacáku, kam by šla nežádoucí vlhkost.

Spacák neskladujme v kompresním obalu, peří rychle ztratí loft. Měl by viset nebo ležet. Po spaní vyvětrejme (i sebe).