Váš český horokrejčí
English   polski

Fakta a mýty o membránovém oblečení

Vladimír Bureš 01.02.2022

Nanomembrána možná není REVOLUCÍ… Ale rozhodně je EVOLUCÍ.

Podívejte se na video, kde jsme porovnávali paropropustnost, tedy "dýchání" směrem od těla.

Vrstvení oblečení.

Do přírody chodíme oblečeni ve více vrstvách funkčního oblečení. Klidně ve 3 – 4. Funguje to, jak by mělo, ale jen tehdy, pokud celek správně poskládáme. Když na sebe hodím triko z merina vlny, na to obleču starý a vytahaný pletený svetr, navrch goráčovku, nemůžu čekat, že ta vše zvládne. I když výrobce to přece na etiketě uvádí...

K čemu vrstvy?

Když vrstvy neodhadnu, riskuju podchlazení nebo naopak přehřátí. Kromě rizika onemocnění (to přijde později) se s těmito stavy tělo snaží vyrovnat po svém. Vynaloží zbytečnou energii pro dosažení rovnováhy, čímž budeme dříve unaveni. A s tím přijde chyba, zakopnutí, pád...
Na horskou túru si na tělo beru jako 1. vrstvu termo triko. Co to je? Prostě těsnější prádlo, jehož úkolem je rychle předat vlhkost od těla do další vrstvy. 2. vrstva, třeba fleece mikina. Má podobný úkol, ale už více izoluje, dodá teplo. 3. vrstva, ta už je bariérou, zabrání ztrátě tepla. To při námaze tělo generuje, ale hned mně jej krade vítr, ochlazuje mně sníh a déšť. Když hadříky fungují, vodní páry, vzniklé pocením, propustí ven a zamezí tak ochlazování těla díky vlhkosti a jejího vysychání.

Membránové oblečení jako vrchní vrstva.

Co jsou membrány a co umí?

Zjednodušeně řečeno, výrobně náročné technické fólie se zcela specifickými vlastnostmi. Na trhu jako 3 (někdy 2 a 2,5 L) vrstvé lamináty, vrchní tkanina/membrána/podšívka. Při nenáročném pohybu obstojí veškeré membrány na trhu. Pokud se ovšem jedná o horolezectví a náročnou turistiku, prostě větší stoupání, těžší batoh, horší klimatické podmínky, tak sami poznáte rozdíly. Tyto textilie neprofoukne vítr, neměly by snadno promoknout a naopak by měly dýchat směrem ven od těla. Krátce, jde o nepro-pro matroše. Ale buďme na Zemi... Zcela na 100% nefunguje nic. To ani nejde, každý jsme jiný. Přesto dejme šanci membráně, aby ukázala, co umí. Že nepromokne ani neprofoukne? To zvládne i obyčejná igelitová pláštěnka. Co pláštěnka neumí, je zajistit paropropustnost. Pro úplnost, k dispozici máme i tkaninu se zátěrem, s neprodyšným filmem, příp. silikonizovanou. Je sice oproti membránám levnější, ale vlhkost udrží na vnitřní straně a nepustí jej dál. Je tedy pro oblečení nevhodná. Takže až membrány komfort oblečení posouvají výrazně dále.

Jaké jsou typy membrán?

Membrány od celé řady výrobců z USA, Evropy a Asie dělíme na mikroporézní a hydrofilní. Mikroporézní membrána obsahuje veliké množství pórů, kterými nedokáže proniknout kapka vody, ale prostoupí jimi vodní pára. Výhodou tohoto systému je slušná paropropustnost, na druhou stranu obvykle dochází k zanášení pórů. Výrobci tento problém řeší potažením PUR filmem nebo obalením vláken tenkou vrstvou fluorkarbonu (od roku 2020 je pro přírodu nepříjemný C8 zakázán). Nečistoty tak nemohou přilnout k podkladu. Membrány hydrofilní póry nemají. Vlhkost se dostane k membráně a je chemickou reakcí odvedena ven, na povrch, kde se odpaří. Mají o dost horší paropropustnost, ale vyšší vodní sloupec.

Nanovlákenná technologie.

Není zde použito PTFE. Nanomembrána není ani mikroporézní. Neobsahuje totiž póry, nýbrž vlákna. Po letitém výzkumu na TUL (Technické univerzitě v Liberci) tým kolem ing. Romana Knížka dokončil práci, projekt dotlačila do cíle společnost NANOMEMBRANE (Svitap), tedy do sériové výroby. Díky Lukáši Heřmanskému (v r. 2002 reprezentoval Česko na OH v Salt Lake City v severské kombinaci) a jeho duši sportovce, tyto tkaniny vytvořily novou dimenzi membránového oblečení. Jeho firma vlastní unikátní technologii a know-how v oblasti laminace. Díky tomu se její materiály výrazně liší od konkurence, především v oblasti schopnosti odvádět pot od těla. Tkaniny či pleteniny pro výrobu laminátů jsou ze syntetických (polyester, polyamid atd.), stejně jako z přírodních materiálů (vlna, bavlna, hedvábí). Společnost NANOMEMBRANE také vlastní několik patentů a užitných vzorů v oblasti výroby, laminace a povrchových úprav. Veškeré produktové řady prochází velmi náročnými testy nejen v samotné společnosti, ale i v nezávislých institucích, jako je Technická univerzita v Liberci či německá laboratoř Hohenstein Institute.

Faramugo je 1. na světě, kdo šije outdoorové oblečení s nanomembránou.

Ve Faramugu pracujeme s českými materiály Nanomembrane a Respilon. A to ode dne, kdy byl univerzitní výzkum přenesen do praxe, tedy od začátku roku 2015. Tehdy nás z Nanomembrane oslovili se zájmem o spolupráci a poskytli nám první metry nanomembránové tkaniny. V podstatě ještě taková "samodomo" výroba na koleni. Přesto, bunda z tohoto testovacího materiálu se mnou leccos procestovala, občas ji používám dosud. Více zde . V roce 2016 v USA testovala nanomembránové tkaniny v společnost Outdoor Research. Ale jenom my ve Faramugu můžeme říci, že jsme skutečně první na světě, kdo začal na trhu nabízet nanomembránové outdoorové oblečení. NANOMEBRÁNA možná NENÍ REVOLUCE, ALE rozhodně JE EVOLUCÍ!

Výhody pro vás?

Nanomembrána mnohem lépe "dýchá", má až extrémní paropropustnost. Takovou bundu můžete lisovat do batohu, aniž by se po nějaké době automaticky rozlaminovala (oddělily se vrstvy). Tkanina je velmi měkká a vzdušná. Nanomembrána umožňuje laminaci s pružnou tkaninou.

Klíčové vlastnosti membránových tkanin.

Bohužel, lidé jsou mylně přesvědčeni o tom, že paropropustnost a prodyšnost je to samé. Není. Byť i firmy na outdoorovém trhu toto chybně uvádějí. Je to v Česku hodně zažité, vinou chybného prvotního překladu z angličtiny. Ať už je cílem klamat, je za tím neznalost nebo jen pocit, že vše je takto jednodušší…. Bohužel, na trhu často platí, že marketing je důležitější, než pravda.

Prodyšnost neboli větruodolnost.

Od svrchní vrstvy potřebujeme, aby nás ochránila před větrem. Bunda musí být neprodyšná! Toto splní membránová bunda, stejně jako šusťáková. Spodní vrstvy jsou prodyšné i paropropustné. Vrchní vrstva je vždy neprodyšná. Prodyšnost se uvádí v jednotkách l/m2/s a co je pod 10, neprofoukne, je 100% větruodolné. Leckteré materiály na trhu zde mají velikou rezervu.

Voděodolnost neboli vodní sloupec.

A také hydrostatická odolnost. Ne nepromokavost. Tato vlastnost je druhou hodnotou, sledovanou u membránového oblečení. Je to výška sloupce vody (představte si skleněný válec, plný vody a přitisknutý k látce), kterou tkanina už nezvládne a vodu dovnitř propustí. V membránové bundě můžeme tedy outdoorové aktivity provozovat za větru či deště. A co na trhu? V Evropě platí norma (na co neplatí, že?) ISO 811, dle níž je materiál nepromokavý, pokud odolává tlaku 1,3 m sloupce vody. Stačí to? Ne. Klekněte si do mokré trávy a vyvinete tlak až 15 m. Nebo stlačte tkaninu těžším batohem na ramenou a jste na podobných číslech. Pád do sněhu dostane oblečení na hranici, co zvládne. Logicky lepší je tedy volit tkaninu s vyšším vodním sloupcem. Ale nastávají takové mezní situace běžně v praxi? Prakticky ne, pokud ano, tak jen krátkodobě. Občas se na trhu můžete setkat s hodnotou tlaku až 100 m sloupce vody, tedy 100.000 mm. Ale vydrží to vrchní materiál? Ne, praskne. V praxi tedy nelze takovou odolnost ani otestovat a v přírodě vám takové uváděné hodnoty v ničem neposlouží. Co stačí? 10.000 vs u oblečení lehkého, třeba na běh nebo na lyže. A 20.000 vs do hor, což je obvyklá hodnota.

Paropropustnost.

Ne tedy prodyšnost! Paropropustné oblečení je takové, které nebrání vodní páře odejít ven, pryč od těla. U trika, mikiny, ale také u bundy. Paropropustnost tedy znamená, jak si tkanina dokáže poradit s vlhkostí, vyprodukovanou tělem při sportu. A to směrem ven, do okolního ovzduší. Tuto důležitou a očekávanou schopnost membránového oblečení hodnotíme v jednotkách Ret nebo MVTR. MVTR je v g/m2/24 h. Platí, že čím více, tím lépe. Ret v Pa.m2/W, je přesně naopak, kdy méně je více. A je daleko objektivnější. MVTR totiž nebere v úvahu teplotu a vzdušnou vlhkost, údaje tedy nebývají pravdivé. Ret hodnotí dle normy ISO 11092 energii, která je vyvinuta, aby se odpařilo konkrétní množství vody za dané teploty a vlhkosti vzduchu. Lepší pro nás je samozřejmě nižší Ret, tedy, že je třeba menší energie.
A s jakým Ret (či MVTR) můžeme být spokojeni u svého oblečení? Na outdoorovém trhu se uvádí, že co je pod Ret 6 (tedy jako velmi dobré), odpovídá cca hranici MVTR 20.000 g/m2 za 24 h. Neboli, že tkanina dokáže odvětrat cca 20 l vody během 24 hodin. Je to dost nebo málo? Člověk se přirozenou cestou potí i v naprostém klidu. Při pohybu po městě si vystačíme s MVTR 1.500. Na intenzivní pochod kolem plesa máme rezervu. Ale když nasadíme batoh a vydáme se do kopce, budeme na mezních hodnotách. Při běhu se snadno dostaneme na 30.000, při vyšší zátěži v horách i 40.000 přesáhneme.

Co tedy zvolit za materiál?

PAROPROPUSTNOST/VODĚODOLNOST/VĚTRUODOLNOST. Igelit je skvělý! Nepromokne. Neprofoukne. Ale paropropustnost? Nulová, není. Takže zpět membránám.
Vždy je to o kompromisu, něco za něco. Leje jako z konve. No, asi ten "goráč", Gore-tex (prosím, jen ne používáný goratex... To slovo je jménem chlapíka z USA, nejde o hory z polštiny). Nebo prostě jinou, mikroporézní konkurenci. Deštný prales, leckdy Island nebo Patagonie. Monzunové období. Chci se pařit jako v pekle, ale nepromoknu? Pak neporézní membránu. Ve 3 denním lijáku se tak jako tak budu pařit, vlhkost nemá kam odcházet a pocit vlhka je tak silný, že de facto jsem promočený...
Kdy volit nanomembránové tkaniny? Solidní vodní sloupec je obvykle dostatečný. Paropropustnost je mnohem lepší. Na turistiku ano. Horolezectví a expedice? Ano. Sjíždění divoké řeky, pohyb v deštném pralese? Spíše ne. Skialpinismus, 100% ano.

Chcete ještě vědět více? U všeho je celá řada ale...

Hydrostatická odolnost, vodní sloupec. Vodní sloupec je měřen v ideálních podmínkách, na nataženém kusu tkaniny. Praxe v terénu je dost odlišná. Závisí na svrchní voduodpuzující úpravě, na vlhkosti vzduchu, intenzitě deště, velikosti oděvu. Není na mně příliš uplý? Také na tlaku batohu aj. Nepromokavý je fakt jen igelit. Membránové oblečení není doslova nepromokavé, je pouze do určité míry voděodolné.
Co upřednostním? Paropropustnost a hydrostatická odolnost, to je taková outdoorová Sparta a Slavie. Nespolupracují. Zvýšení hodnoty jednoho doprovází snížení hodnoty druhého. Pak je zde celá řada metod měření parametrů. Různé země mají odlišné metodiky. Leckdy jde o úmysl, marketing. Měření v laboratorních podmínkách vs. měření v terénu. Srovnávání jablek a hrušek. Min. 60% na trhu uváděných informací je nesmysl, čistý marketing. Leccos ani nelze hodnověrně změřit (100.000 vodní sloupec). Metody měření našich dodavatelů patří k těm nejtvrdším. Což může opticky čísla snížit. Je pak na zákazníkovi, jak si sám informace přebere. I informovanému „outdooristovi“ čísla mnoho neřeknou. Pocitově laik nerozezná MVTR 30 nebo 38 tis… Ovšem pozná, jak dobře se v bundě cítí.
Co tedy čísla znamenají pro běžného uživatele? Jsou pravdivá či ne? Nejde totiž jen o čísla, natisknutá na etiketě u bundy. Ve hře je totiž ještě celá řada vlivů, které musíme vzít v úvahu. Problém je v rosném bodu, kdy se z par, tedy plynů, stane kapalina. Molekula vodní páry je malá, tkanina ji pustí ven, není pro ni překážkou. Molekula vody v kapalné formě je objemově mnohem větší a póry neprojde. Když se zpotíme až takto, že podšívka je mokrá, máme tak trochu smůlu. Funkčnost se nedostaví. Když leje, jak z konve, kam má vlhkost, produkovaná tělem odejít? Venku je vlhkost na stejné úrovni a rozdíl tlaků není, nedovolí tedy bundě projevit své klady. Záleží nejen na vlhkosti a teplotě okolního vzduchu, ale také na nás samotných. Každý máme odlišnou tělesnou termoregulaci a trénovanost. Záleží i na spodních vrstvách, které mohou výrazně ztížit práci membráně, pokud se oblékneme nesprávně.

Co ještě ovlivní volbu oblečení?

Membránové oblečení nabízí řadu možností, jak ovlivnit termoregulaci. Stahovací rukávy a nohavice, kapsy, hlavní 2 cestný zip nebo větrací otvory. K čemu větrací zipy, pokud má bunda skvělé vlastnosti? No, jak bylo řečeno, vše má své meze. Ve vynikající membránovce zipy vlastně nevyužijeme, ale jako rezerva se hodí. V horší membráně nám bez nich dobře nebude. Ke komfortu nošení se vztahuje i podlepení švů u membránového oblečení. Jaká je realita? Nevím o tom, že vliv lepení či nelepení by byl přesně změřen. Asi to ani nelze, těch okolních proměnných je moc. Přesto nelepená bunda, do města ano, do hor raději ne. Dnes je módní díly spojit svařováním. Ale neočekávejme stejnou životnost, jako u kvalitního šitého stehu, podlepeného páskou. A očekávejme neopravitelnost. Co na to tzv. udržitelnost? Což, samozřejmě, zvýší cenu oblečení. A v místech aplikace omezí paropropustnost membrány. Je ovšem vyžadováno v rámci plnění smluvních podmínek výrobci membrán, ku prospěchu zákazníka.
Berme v úvahu, že hodnoty, uvedené třeba u bundy, vystavené v prodejně, platí pro membránovou tkaninu v metráži, ne tedy pro samotnou membránu ani pro kompletní výrobek. Parametry ovlivní provedení střihu, kapes, větracích zipů... Což nelze změřit, je na každém z nás, který výrobek ho zaujme.

Životnost membránových tkanin.

Jistě, životnost membránového oblečení není neomezená. Laminace je vlastně spojením 2 -3 různých materiálů k sobě, v podstatě vakuovým lepení. A tady začne působit nošení ohýbání, překládání. A praní. Tlaky na tkaninu také nepomohou. Jinak řečeno, pokud stáhneme nohavice do bot nebo rukáv popruhy batohu, můžeme s jistotou očekávat, že z „bezejmenné“ membrány asijské produkce budeme během 2-3 let mít obyčejnou šusťákovku. Opravovali jsme ve Faramugu bundy, staré 10 - 12 let, v solidním stavu. Jde o to, jak bundu skladujete, kde a jak často ji používáte. Ovšem, skladovaná, nenošená membránovka po 8 letech není novou bundou. Je stejně "jetá", jako byste ji nosili.

Ošetřování.

A jak je to s ošetřováním membránového oblečení? Koluje nemalé množství informací, že membránové oblečení můžeme neomezeně prát. Zbytečně častým praním urychlíme odlepení jednotlivých, k sobě slaminovaných vrstev. Na druhou stranu,nechoďme ve špinavém oblečení. Nejlépe prát jemně v ruce nebo v pračce při zapnutí šetrného programu a za nízké teploty vody. Nic nezkazíme, pokud zapneme zipy, i ty suché. A použít je třeba speciální, většinou tekuté prací prostředky – nejsou agresivní vůči membráně. Tedy prostředky bez saponátů a bez aviváže, ta výrazně sníží vodoodpudivost. Oděv pak důkladně vymáchejme, vyplavíme zbytky chemikálií, ale neždímejme. A klidně přežehlíme. Ale vždy přes látku, třeba prostěradlo.

Jako podklad posloužily letité zkušenosti z přírody i výroby a také skripta ing. Romana Knížka „Oděvy pro sportovní a outdoorové aktivity“.