Váš český horokrejčí
English
Váš český horokrejčí
Englishpolski

Outdoorová výroba po Česku (rady, názory, kontroverze)

Vladimír Bureš

Tady najdete názory a zkušenosti, dané dlouholetými zkušenostmi v outdoorovém dění i výrobě. S lecčím všichni nebudou souhlasit. A leccos svědčí o postižení našeho živočišného druhu dědičnou blbostí (což je dobře, nesemele nás vlastní sebevážnost).

Už nějakou desítku let jezdím na vodu, lezu na skalách a v horách. A nějakou (kratší) desítku let poctivě v Evropě (přesněji v Česku) vyrábíme a opravujeme outdoorové oblečení a vybavení. Tady odpovím na otázky, které nám lidé čas od času kladou. Odpovím z 80% pravdivě. Ten zbytek prostě říci nelze (know-how, obchodní tajemství, naštvalo by to až moc lidí...).

Proč je obtížné ušít „kusovku“? Jednu jedinou odlišnou bundu nebo brašnu?

Musíme často zajistit materiál, který běžně nemáme. Ten lze nakupovat po celých rolích. Vyvzorovat produkt obnáší podobný čas, jako ušití celé nové bundy z běžného sortimentu. Pak vytvořit střih, ušít vzorek a někdy i další. A tady narazíme. Ne každý (nikdo) je ochoten za bundu dle vlastních představ zaplatit tolik, co za ve skutečnosti tři ušité bundy. I kdyby stála 2x tolik, co běžný produkt, tak jsme na její výrobě prodělali. Máte zajímavý nápad a sami si vyrobit nemůžete? Rádi Vám vyhovíme, pokud je to v našich možnostech. Ale chceme za to patřičně zaplatit. Pokud jde o nápad zajímavý i pro nás, vyrobíme a věc můžeme zařadit do sortimentu. Takovou spolupráci oceníme a platit tolik nebudete. Na rovinu, většina nápadů jsou hovadiny... Rozumný je 1 z 10.

Proč zásadně neprodáváme látku v metráži?

Zákazník jako laik obvykle netuší, co chce. Máme na skladě i kupu variant podobných materiálů. Nesmíme dle licence od výrobce s látkou obchodovat. Mj. bychom nezajistili kvalitu zpracování a podlepení švů, což máme ve smlouvě s dodavatelem. Nemáme pro takový prodej zpracované ceníky a cena je naše obchodní tajemství. Zabalení a příprava k přepravě i náležitosti k platbě stojí nemálo času. A poslání materiálu nám poté nabourá skladové zásoby. Takže vás chápeme, ale pochopte také vy nás. Je to slepá ulička.

Něco k politice. Fujfuj, ale v rámci ní vyrábíme outdoor. A uniknout jí nelze.

Černobílé Česko. Sepsáno a neuveřejněno už 19.10.2017.

Jsme výrobci outdoorového oblečení. Příroda je čistá, politika s ní nejde příliš dohromady. Abych řekl pravdu, když si náš Anorak koupí ultrapravičák, tak ať se mu dobře nosí. Kalhoty si koupí ortodoxní komunista? Ať si je užije. Kdybychom do podnikání zatahovali politiku, daleko bychom nedošli. Jenže, bohužel, v rámci pravidel, daných našimi českými politiky, musíme nějak pracovat a působit na trhu. Jako ten upír mně více a více pije krev tento současný takzvaný český kapitalismus (nebo i evropský?). Prvků socialismu v něm máme už pomalu víc, než za minulého režimu. Dobře, můžeme volně cestovat. Do doby, než nám to znechutí (znemožní) lidský příval, proudící do Evropy. I se svými obchodníky se smrtí ve jménu náboženství. Ale zpět domů, současné Česko mně přijde jako takový pingpongový míček. Ode zdi ke zdi. Black and white, nic mezi tím.
Odboráři a socdemci by se urozdávali k smrti, byť jim naopak jde o život. Jejich, a lepší. Že je státní kasa děravým sudem a dlužíme, kam se podíváme? Nevadí, jen rozdávejme. Z toho, co nám vůbec nepatří. Slušná společnost (resp. její panstvo) by se snažila zalátat aspoň provizorně ty díry na bocích sudu. Ale naše rozdavačná vláda raději v jakémsi zvrhlém vzepětí ve stylu „po nás potopa“ (přeciš je před volbami) raději vyvolá pnutí mezi podnikateli a zaměstnanci. A odpoutavše jejich pozornost, tlačí jedny i druhé ke zdi, aby dolévali sud vrchem, o to rychleji, co boky vytéká ven. I naše firma k nějaké státní pomoci přičichla. Pozor, ne až tak státní, evropské. My Češi do toho moc nesypeme. Když prostě nejsou lidi, tak pomoc na zaměstnance z Úřadu práce odmítněte….. A že si o tom nemyslím nic hezkého, to není pokrytectví, jen ryzí pragmatismus. Těžko únosné, až likvidační odvody státu na zaměstnance a zdanění už zdaněného není lehkým údělem pro zaměstnavatele, státu to dojné krávy.

Proč ten příměr s pingpongovým míčkem? Ráno pustím rádio. Jistá moravská stanice hrdě hlásí, že město XY (snad Vsetín) přijme (snad) 5 nových městských policistů. Hmm, pomyslím si, a co z toho? Pár dalších zaměstnanců státu holt ještě uživíme ze svých daní. Za odměnu nám přinesou více buzerace, botiček na autě…. Nebo snad někde větší množství uniforem přineslo více svobody? Není mně známa taková líbezná země. A co tito přinesou mně? No, nic. Jako slušný občan je nepotřebuji. Skutečnou zločinnost oni neřeší, je navíc v Česku na rozumné úrovni. A že statistiky tvrdí, že máme v Česku více policistů na počet obyvatel, než je tomu v Německu? Další den, že nám postaví ve Val Mezu paptrack, nebo jakého to čerta….. Dráhu pro zlepšení motoriky, naučí vás jezdit na kole. Hmm, děti se to učívaly jaksi samovolně. Jde údajně o to, že kopec vás samospádem vynese na další kopec, a další a další. Celá ta sranda vyjde na „směšných“ 1,25 mil. korun. Co to je, dneska, že? Přitom úžasná dráha má předlouhých 66 m. Proč ne, když kolem nás v našem kraji stojí v podstatě zcela zbytečné rozhledny. A zase to rádio, bude nová mapa cyklostezek kolem brněnské přehrady. Tahle legrace není zadarmo a moudrý mecenáš-patriot jistě chlup nepustil. Půjde o veřejné peníze. Hmm, říkám si, využil bych mapku? V době mapových podkladů v každém mobilu? A tak si nemohu nevzpomenout na přestřihávání pásky místními politiky nikdy nedokončené cyklostezky Luhačovice – Uherský Brod. O to více předem vyhlašované a díky vloženému úseku hlavní silnice velmi nebezpečné…. A po tom všem uvědomování si vybavím i inzerátek v místních novinách, že charita shání peníze na nákup osobního auta.

Jedu autem a sleduju opičí obličejíky na billboardech. Pardón, lidské, ale za jízdy to splyne v rozmazanou bezvýraznost. A říkám si, který z nich chce pomoci a který jen hledá výtah ke korýtku? Z obličejů to nepoznáte, ale zkušenost mně napovídá, že těch druhých nebude málo. A pod ksichtíky najdeme tradiční slogany. Ať je slogánek sebestupidnější, důležitý je punc originality.

ODS – Nižší daně. Méně byrokracie. Více svobody. Beru, s tím se ztotožním. Ale nestřídali se náhodou neustále tihle hoši (-ky) u moci? Proč mj. i oni dopustili vysoké daně, nárůst byrokracie, ubývání osobních svobod? Když na tom teď tak lpí, proč to neukočírovali v minulosti? Nesmrdí rybka od hlavy?

ČSSD – Důstojné stáří. Hmm, pan Zaorálek. Co je na stáří dnes nedůstojného, dle této hlavy, politikou pomazané (spíše opatlané)? Jak on zajistí stáří důstojnější? Momentálně se nám tento drsný bojovník za vyšší mzdy a německou životní úroveň probudil. Nespinkal náhodou, dobře uložený v měkké politické peřince, po už poměrně předlouhou dobu od sametové revoluce? A taky tihle hošani-socani volají ZA BEZPEČNĚJŠÍ ČESKO. Resp. po něm volá vysmátý mužík-úžasňák. Přemýšlím, jak asi je současné Česko nebezpečnou zemí. A jak to jde snadno, kouzelník Bogustón by hnedka záviděl…. Hodím lejstro do krabice, mužík to střihne směr Praha, zasedne na Malé Straně a máme zemi krásně bezpečnou. Holt na to má, jak jednoduché.

KSČM – Spravedlivější a vyšší mzdy. Hmm, tihle nám je, pokud se nepletu, snížili až na úroveň, řekněme, rozvojové země Afriky. Na čemž intenzivně pracovali od roku 1948….. A najednou mají starost o výši mezd, dnes mnohonásobně vyšší, než za jejich panování? A co je na mzdách vlastně nespravedlivého? To, že se máme dobře, že patříme mezi nejvyspělejší a nejbohatší část světa? Nebo to, že každý svůj mzdový výměr dobrovolně podepsal? Že kdokoli může zaměstnání okamžitě opustit a najít si jakékoli jiné? Což za vlády této strany možné nebylo. Jako ten pingpongový míček, jen moje hlava tu a tam tu smršť drzosti a hlouposti nebere. Jako výrobci outdoorového oblečení vyrábíme české a v Česku. A chtěl bych být na tuto zemi hrdý, aby se ten pocit nevytrácel. Slovy Alberta Einsteina: “Jen dvě věci jsou nekonečné – vesmír a lidská hloupost. A tím vesmírem si nejsem jistý“.

V posledních letech spíš hrdost k zemi vystřídala jakási únava z této země….. Co by na to pratatík Čech? Nic, šel by chlastat k moři.