Optická vlákna a Faramugo

Můžeme využít dva typy reflexního materiálu – pasivní a aktivní.

                Pasivní reflexní materiál je takovým zrcadlem, odrážejícím světlo. Sportujícího člověka musíme nasvítit, abychom jej viděli. Ale nejde jen o bezpečnost na krajnici „okresky“ za pošmourného podzimního večera. Aktivní reflexní materiál může ochránit před úrazem děti i dospělé na frekventované sjezdovce. Pomůže nám se lépe najít v mlze v běžecké stopě. Při vícedenním přechodu zasněžených hor nám osvítí cestu i zpříjemní večerní vaření. Pokračovat ve čtení

Černobílé Česko 1.

Jsme výrobci outdoorového oblečení. Příroda je čistá, politika s ní nejde příliš dohromady. Abych řekl pravdu, když si náš Anorak koupí ultrapravičák, tak ať se mu dobře nosí. Kalhoty si koupí ortodoxní komunista? Ať si je užije. Kdybychom do podnikání zatahovali politiku, daleko bychom nedošli. Jenže, bohužel, v rámci pravidel, daných našimi českými politiky, musíme nějak pracovat a působit na trhu. Jako ten upír mně více a více pije krev tento současný takzvaný český kapitalismus (nebo i evropský?). Prvků socialismu v něm máme už pomalu víc, než za minulého režimu. Dobře, můžeme volně cestovat. Do doby, než nám to znechutí (znemožní) lidský příval, proudící do Evropy. I se svými obchodníky se smrtí ve jménu náboženství. Ale zpět domů, současné Česko mně přijde jako takový pingpongový míček. Ode zdi ke zdi. Black and white, nic mezi tím.

Pokračovat ve čtení

Lepení švů membránového oblečení

Švy lepíme vysoce kvalitní anglickou páskou Bemis. Obvyklá šíře 13 mm, 20 mm na širší spoje a 50 mm na lokální úpravy (loga atd.). Páska má barvu šedou nebo černou na 3-vrstvé lamináty a bílou či transparentní na 2L a 2,5L materiály. Co přinese přelepení švu uživateli? Odolnost vůči pronikání vlhkosti. Ale také vyšší cenu hadříku, zvýšenou hmotnost. A také – páska je „igelit“, zamezí funkčnosti membrány v lepeném místě. Z toho plyne – čím méně lepíme, tím více „funkčnosti“. Jistě, ve všem je to o kompromisech, nepotřebovali bychom sice lepit beztvarý a bezešvý tunel, jenže by jaksi příliš nesedl např. na Kozlem 12° tvarovaný lidský korpus. Takže ergonomie oděvu si lepení vyžaduje.

Pokračovat ve čtení

K softshellu

Softshell je trošku nadbytečným materiálem. Jenže, lidé ho žádají, zvykli si na něj ve svém šatníku. Dnes ho nenosí jen do hor, ale i po městě, do práce. Dobře se nosí, díky fleece, chlupaté vrstvě na rubu, velmi příjemný. Hladký povrch není špatný na omak a má solidní pružnost, dokáže pěkně kopírovat následky kozla 12°. Ale co vlastně softshell umí? Prakticky nic zázračného. Dešti odolá, ale nic moc. Paropropustnost slaboučká, i díky silné fleece vrstvě. Hřeje, ale silná fleece mikina hřeje více. odolá větříku, což umí každá lehká membránovka či větrovka. Softshellka je poměrně těžká, v batohu uzme kus prostoru. Což leckoho právě oslovuje – mám v ruce kus bundy…..

Pod značením LAGA FIRE můžeme ušít (a šijeme) softshellky hasičům. V barvě je výrazně tmavě modré, s reflexními prvky vpředu i vzadu, se státním znakem ČR. A samozřejmě se znakem jednotky a služebním zařazením.

Nebo pro záchranáře, třeba pražskou 4medical. Zde v barvě reflexní oranžové. A s odepínacími rukávy, když z bundy může být i vesta.

Test vařiče Meva Spider Pro

Testoval jsem v létě 2017 TOP model z roudnické Mevy, v podmínkách centrálního sedmitisícového Pamíru.

Spider Pro patří do skupiny vařičů, které nejsou umístěny přímo na kartuši. Nevýhodou je, že je použito více dílů, náchylných na poškození. Což obnáší vyšší nároky na použité komponenty. Přesto považuji vařiče na kartuši za kapku přežitek:

-roste spotřeba plynu – hořák je výš, více vystavený větru

-snáze se převrhnou (dle Murphyho vždy ke konci přípravy jídla či nápoje)

Pokračovat ve čtení

Mont Blanc – je i není nejvyšší

Kdo z nás ještě nikdy nenavštívil Mekku horolezectví, francouzské Chamonix a nelámal si krk, s pohledem upřeným na kopec, který v našich, evropských končinách, nemá konkurenta? Mont Blanc je kopcem velmi profláklým, charakteristickým masovou turistikou. Údajně jde během léta o nějakých 20.000 vzhůru se hrabajících. A to jen proto, že je nejvyšší. Okolní čtyřtisícovky stojí opuštěné, zatímco na Blanc jdou celá procesí. Třeba v oblasti Dent d´Hérensu jsme při opakovaných návštěvách nepotkali živou duši. Ale na Blancu je vše jinak. Pokračovat ve čtení